Dnes se cítím výrazně líp, odešel jsem včera za hlasitého a dost negativního údivu celého kolektivu už v pět. V klidu jsem dojel domů, nechal rozmrznout maso na burger a odešel se kouknout po teplé dece do Dunnes Home. Deku neměli, koupil jsem tedy aspoň láhev vína, abych měl skleničku k večeři. To se jim musí nechat, mleté maso bych se v Praze neodvážil koupit, zato tady je vskutku dobré. Když si člověk uvaří burger doma, řádně ho okoření a trpělivě propeče, ale nespálí, není sice v mém pokoji skrz na skrz přes dým vidět, ale za to pochutnání to stojí (na rozdíl od toho sajrajtu, co po vzoru Pulp Fiction nazývají quarter-pounder cheese ve školní kantýně) . Dal jsem si k němu mé milované zelené fazolové lusky a hromadu další zeleniny.
Mezi 7 a 10 hodinou večerní je doma docela příjemně, je to čas, kdy topení vskutku topí a tím, že venku se ztišila vichřice, můžu si dovolit koukat na film na notebooku jen tak podomácku oblečený. K mé radosti se ukázalo, že přehrávání DVD funguje perfektně. Španělský film byl docela psycho. Jmenoval se el Diablo, přestože ďábel v něm tam tak úplně nevystupuje. Jatka a duchařina v sirotčinci během španělské občanské války.
Zkontroloval jsem, jestli prográmky, co jsem tu tvořil, fungují i po reinstalaci systému. Kupodivu to vypadá dobře. Rozhodl jsem se, že si budu alespoň rámcově psát, co chci následující den udělat, třeba tak aspoň snížím počet blbostí, co jsem za posledních pár dní vyvedl. Většinou mi tyhle předsevzetí dlouho nevydrží, nebo zapomenu, že jsem si něco někam poznamenal.
Těším se na Tebe, Petruško. Musíme dát dohromady tu dovolenou.
Dnes počasí předvádí místní aprílové variace, od rána už stihlo svítit sluníčko,mrholit, pršet a vše tak dvakrát, třikrát. Zašpuntovaná prázdná petflaška se úplně zcvrkla, jak se mění tlak. Jdu vrátit Lorraine 600 Euro, které jsem měl půjčené na přežití minulý měsíc.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat